Vorvaň - Sperm Whale

Nacházíte se v sekci: Vše o NZ » Vorvaň - Sperm Whale

VORVAŇ
SPERM WHALE

Physeter catodon (také Physeter macrocephalus)
čeleď: vorvaňovití

Základní údaje

popis: Obrovská sudovitá hlava, místo hřbetní ploutve jen hrbol, jen malé ploutve, tmavá, vrásčitá, jakoby pořezaná kůže

Dýchací otvor ústí vlevo dopředu

Ocas na zadním okraji rovný, před ponořením ho zvedá
velikost: samci 15-18m, max 20,7m, samice 11-12m
hmotnost: mezi 35-57t
délka života: průměrně 60-70 let
délka březosti: 15-16 měsíců, samice rodí každých 4-6 let
velikost stáda: obvykle do 40 jedinců, ale někdy až 100
max rychlost: okolo 30km/h

Všeobecné informace
Vorvani jsou oceánští živočichové, vyskytující se zejména v hloubkách prudce klesajících břehů, kde se obvykle vyskytuje velké množství vhodné potravy. Proto je pro vorvaně třeba novozélandská Kaikoura ideálním místem a vyskytují se zde celoročně. Svahy pohoří Kaikoura Range se zde strmě zařezávají do Pacifiku.
Stejně jako jiné druhy velryb i vorvani během roku migrují, ale oproti jiným mají jejich migrační návyky jisté zvláštnosti. Samice a samci žijí odděleně v různých oblastech. Samci žijí pouze ve vodách tropického a polárního pásma a během migrační sezony se toulají vodami nejvzdálenějších zeměpisných šířek. V létě jsou samci rozšířeni v chladných arktických a antarktických vodách (70°jš i sš), v zimě se stěhují do teplejších vod, které obývají samice. Zde se také páří a na svět zde přicházejí mláďata. Samice naopak potřebují vyšší teplotu svého přirozeného prostředí a tak se zdržují mezi 40°jš a 45°sš.
Zvláštní také je, že dochází ke křížení jinak naprosto izolovaných populací vorvaňů. Žijí od sebe různě vzdáleny právě z důvodu sezónní migrace. Přesto se populace z Atlantského a Indického oceánu mísí u mysu Dobré naděje (35°jš), populace z Indického oceánu se naopak mísí s příslušníky populace Tichého oceánu, a to u průlivu Sunda (43°jš, jižně od Tasmánie). Jen jednou bylo dosud zaznamenáno, že skutečně došlo ke kontaktu severní a jižní populace, když jeden vorvaň přeplul rovník.

Sociální chování
Sociální chování vorvaňů není zcela jednotné, jako u jiných zvířat i zde je to věc individuální. Proto se můžeme setkat jak s chováním ?přátelským?, kdy vorvani připlouvají k lodím či břehům, kde tolerují či dokonce vyhledávají kontakt s lidmi. Na druhé straně je jejich chování stále projevem divokého zvířete a proto zvláště při osobním kontaktu (potápěč), v momentě překvapení či strachu, jedná velryba agresivně. Také namlouvací rituál je provázen prudkými konfrontacemi mezi největšími samci, soupeřícími o pozornost až deseti samic.

Vorvani žijí ve čtyřech základních uskupeních:
1) stáda samic s mláďaty
2) mládenecká stáda
3) skupinky jednotlivců
4) pářící se stáda (harémy)

Technika ponořování
Vorvani se ponořují do obrovských hloubek. Obvykle je to mezi 600-1000m, ale zaznamenány byly ponory i do hlubin přes 3000m. Zde leží a číhají na kořist (obvykle hlavonožce). Ponor probíhá tak, že rychle zvednou hlavu z vody, prohnou hřbet a vysoko zvednou svůj obrovský ocas. Pak se potápějí téměř svisle, rychlostí 1-3m/s. Dosáhnou-li potřebné hloubky, pohybují se ve vodorovné poloze již jen na malém prostoru vodního sloupce. Ponor obvykle trvá cca hodinu, pak musí vorvaň zpět na hladinu, až 50x se nadechne, což trvá okolo 10min a jde na další ponor. Možnost ponoru a samotná existence v těchto hloubkách pod obrovským tlakem je umožněna díky geniálnímu systému ponoru, kdy vorvani jakoby vypnou motor a naprosto nehybně, zbaveni kyslíku v plicích (fungují v ten moment jen na zásoby kyslíku v krvi) padají ke dnu jako kámen.

Potrava
Nejčastěji a v závislosti na sezoně hlavonožci (chobotnice, olihně, ale i obrovské krakatice s 10m chapadly), potrava ze dna oceánů (na dně žijící druhy ryb a krabi) a další druhy větších i menších ryb (tuňák, barakuda, malí žraloci). Dospělý samec denně zkonzumuje průměrně 1,5t potravy. Systém lovu spočívá ve spolupráci ? několik vorvaňů vždy plave vedle sebe.

Výskyt
Na celém světě, populace 0,5-2mil jedinců. Přestože byli intenzivně loveni, nejsou ohroženým druhem. Dávají přednost hlubokým oceánským kaňonům nebo hlubším pobřežním vodám. Kromě oceánů vzácně i ve Středozemním moři.

Zajímavost
Svoje anglické pojmenování (Sperm Whale) získal vorvaň díky zvláštní, vosku podobné olejovité látce, latinsky zvané Spermacet, která tvoří až 90% obrovské hlavy vorvaně (nenechte se zmást podobností čistě náhodnou ? spermacet nemá nic společného se spermatem...) Pomocí této látky, která je součástí velmi inteligentního spermacetového orgánu, je vorvaň schopen regulovat vztlak (na bázi zkapalnění a opětovného tuhnutí spermacetu na hranici 30°C)

Text a ilustrace: Vlaďka Slívová
Arrowtown, 30. 9. 2004

Poslední aktualizace: 16.12.2011 10:51:02, shlédnuto: 4066 x
Líbil se vám článek ? Šiřte jej dále!
Chcete-li podpořit náš web, pak si u nás zakupte některou z nabízených služeb. Tak pomůžete zajistit, že budeme nadále předávat nezávislé info- rmace o Novém Zélandu, které poskytujeme od roku 2002.
Děkujeme za podporu.
Aoteaora na facebooku

  Copyright © www.aotearoa.cz 2003 - 2018

Tvorba internetových stránek Winternet s.r.o.